"Jestli se tobě směju, trpký je to smích...."

Listopad 2016

Třicátátřetí

15. listopadu 2016 v 23:20 | Katka |  Moje poezie
Nad poryvy světla
jedna touha vzlétla
jedněmi sty vzdechla
před branami pekla
u ústí brány mojí
co tvoje touhy spojí
do vzdechu, do údolí
snáší se a drolí
tvoje slova, činy
jak úkol otročiny
a přitom sladce odmění
mé čekání a trápení
jedna touha v údolí
kde mravenci se toulají
a v líném chtíči se tu pasou
to je náš svět nad lidskou rasou
zatřásla jen jemně řasou
touha u pekla vchodu
stále váhavá a tklivá
jako vůně zdiva
a chuť jeho na jazyku
dovádi k sladkému hříchu
do údolí smíchu

Vaše F.F.K.