"Jestli se tobě směju, trpký je to smích...."

6.kapitola.........Jako ohen

5. března 2010 v 0:12 | Katka |  TZČP (Tehdy za času Pobertů)

Když začal květen byly už James a Lily kamarádi ale James jí potřeboval říct, že ji má rád.. Jenže neměl příležitost a byl rád, že jsou alespoň kamarádi. A navíc měl strach, že když jí to řekne zničí to co mezi nimi ted je a že ho zase začne nesnášet, protože se bude bát jestli to není léčka. Nechtěl jí ztratit.
Jednou šel se Siriusem z hodiny obrany proti černé magii.


,,Ty vogo, kámo já se před tebou klaním." Řekl obdivným hlasem.
A rozhlédl se kolem sebe jestli je někdo neposlouchá..
,,Co tím myslíš?" Zeptal se udiveně.
,,No sbalils Evansovou ještě tento rok. Co si budem povídat, to bych ani já nezvládl."
James se na něho chvilku díval a potom se musel začít smát.
,,No to byla skromnost!" Smál se.
,,A pokud jde o Lily, tu jsem nesbalil, jo a tu sázku ruším."
Sirius zůstal stát jako opařený.
,,Proč?!" Řekl jakoby v transu.
,,No já nevím asi proto, že jsem se do ní zabouchl." Řekl naprosto klidným hlasem James.
,,Co?! No mě snad vomejou!"
,,James vedle něho klidně stál a pochechtával se.
,,Hele já ti těch dvacet galeonů co ti kvůli tomu visím klidně dám."
,,No to snad nemyslíš vážně." Dal se Sírius zase do kroku.
,,Jak se ti to mohlo stát? Nesbalils holku, prohrál sázku a zabouchla ses?" Žasl Tichošlápek
,,No já nevím co to se mnou je, asi stárnu." Řekl naoko vážným hlasem James a sírius z toho nemohl.
,,Tak hele ty dědku pohni nebo příjdeme pozdě na Binkse." Řekl Sírius, až se trochu uklidnil
,,No to bych nerad."
Došli na Binksovu hodinu dějepisu.
Dějiny byly u všech žáků nejméně oblíbeným předmětem, protože profesorův monolog byl velice nudný a nikdo ho nepochopil (a občas když byl červen se zmínil, že Vánoce jsou za dveřmi).
Ale ten den se stalo něco co nikdo neočekával-smích………..bylo to asi takhle:
Binks zrovna vyprávěl o dopisech z 18století.
,,V té době bylo velmi časté, ehm že si zamilovaní lidé psali dopisy s vyznáními. Ehm a to má pro nás obrovský význam, neboť z těchto dopisů se později stali tzv. huláci."
Tak to už Sírius ani James nevydrželi. Vyprskli smíchy a snažili se to zamaskovat kašláním. Binks se na ně pohoršeně podíval a pak k nim připlul.
,,Pane Patté ukažte mi prosím své poznámky." James si domyslel, že šlo o něho a ukázal mu naprosto čistý papír.
,,Budu vám muset dát Háčko. Domácí práce, školní práce žádná. A ještě se tady směje."
Ve třídě to začalo šumět a tak se Binks pokusil zatleskat, jenže zapomněl, že je duch a ruce mu proletěly skrz sebe.
,,Tak tomu se říká zabít dvě mouchy jednou ranou.." Procedil ironicky Sirius.
,,A pan Back."
,,Black, pane profesore."
,,Za vaše nepatřičné chování máte každý za úkol napsat jeden takový dopis z 18. století." Řekl chladně Binks.
,,Cože?" Vyhrkli oba zároven.
,,Do zítřka." Oba vykulili oči.
O přestávce:


,,Hele, to nedám ani za milion let, natož do zítřka!" Vztekal se Sírius.
,,Mě to povídej o čem mám asi psát?"
,,Můžeš začít takhle: McGonagallová, když se podívám do tvých krásných……é brýlí nemůžu usnout do noci."
James se opět začal smát.
,,Ehm, ehm to bych ráda věděla co je tady k smíchu." Ozval se za nimi hlas McGonagallové.
,,Ale, ale nic, Sírius mi říkal jeden vtip." Řehtal se neustále James, zatímco Sírius dostavál barvu rajčatového protlaku a zarytě mlčel.
,,Tak to mi ho pan Black určitě taky rád řekne."
Tichošlápek ještě chvíli mlčel.
,,Bylo to o famfrpálu." Zachránil ho James.
,,Tak to slyšet nemusím." Na to se učitelka otočila a byla ta tam.
,,No tak to bylo o chlup." Oddychl si Sírius
Po večeři sinaši dva přátelé sedli do společenské místnosti a přemýšleli nad tím proklatým dopisem. Nepomohl jim ani Remus, který si šel brzo lehnout, protože bylo po úplňku a byl utahaném.
Asi po dvouch hodinám Sirius oznámil, že jde na kutě a že ho snad něco napadne zítra. A James tam pořád seděl a přemýšlel. Společenská místnost byla skoro prázdná, byli tam jenom dva lidé.
Pozn. Neboť píšu LOVESTORY je to snad jasné.


,,Potřebuješ nějak pomoct?" Zeptala se Lily Jamese.
,,Myslel jsem, že jsi šla už spát." Řekl.
,,Nechtělo se mi." Řekla a sedla si k němu.
,,Mám nervy z toho dopisu."
,,Z toho od Binkse?" James se na ní podíval.
,,Jo přesně z toho."
Lily se zamyslela.
,,To je jednoduchý, prostě jenom napíšeš co bys řekl nějaké holce do které bys byl zamilovanej."
James se na ní chvíli díval, z jeho pohledu nešlo absolutně nic vyčíst.
,,Asi bych jí řekl, že je jako ohen." Začal a neustále se na ní díval.
,,Dokáže spálit člověka na prach a přitom je mírná jako plamínek na svíčce." James si začal pohrávat s pramínkem jejího vlasu a Lily z toho byla celá zmatená.
,,Její hlasy jsou jako východ slunce, jako zbarvené od šípků. Jsou jemné a voní po růžích." Pokračoval
,,Její oči, ty mě hned dostali, dívají se na mě nechápavě, někdy i naštvaně a přesto jsou nejkrásnější na světě. Jsou to ty nejvybroušenější smaragdy. Jsou to dvě křištálově zelené jezírka na ztraceném ostrově pokladů. A její rty, jednou jsem je políbil, chutnají po višních. Jenomže lituju toho, že jsem jí líbal." Šeptal James.
Lily se z jeho slov motala hlava, tuhla jí krev v žilách. Něco takového jí ještě nikdo nikdy neřekl.
,,Proč toho lituješ?" Zašeptala.
,,Protože jsem jí tím ublížil."Trochu se k ní naklonil.
,,Kdybych měl možnost, udělal bych to jinak." Ještě trochu se k ní přiblížil a vzal jí za ruce.
,,Mimochodem jmenuje se Lily."
,,Evansová." Řekla.
,,Ne, tak už jí nikdy neřeknu."
Hned na to jí vtiskl pomalý, klidný přesto vroucný polibek. Dal do něho všecko, všechno čekání, touhu a lásku. Bylo to skoro jako zpráva, poselství, které nemohl pochopit nikdo jiný než Lily, protože ještě nikdy nikoho tak nelíbal, ještě nikdy nikoho neměl tak rád.
Lily značně otřesená tam seděla neschopna pohybu. Potom jí James pustil. Seděla bez hnutí s očima otevřenýma jak jen se dalo a zmateně koukala.
,,Dobře, řekl jsem ti co jsem chtěl a ted mě můžeš klidně uřknout."
Opět bez reakce.
,,Dobře, fajn, chápu, dobrou noc."
Vstal a chystal se odejít, když najednou uslyšel velice slabý hlas:
,,Nechci tě uřknout."
James se okamžitě otočil. Asi metr od něho stála Lily a vypadala trochu nejistě.
,,Asi jsem blázen, Jamesi." Řekla už trochu silnějším hlasem přiběhla
k němu, chytla ho za týl hlavy a políbila ho.
Bože už zase se líbali. James tomu ani nemohl uvěřit.
,,No mám to ale kliku." Řekl si v hlavě.
,,Takže jo?! Jo?!" Vykřikl jakmile se pustili.
,,Neřvi, vzbudíš celou kolej." Sykla Lily ale usmívala se.
,,Říkals, že jsi se zrzkou ještě nechodil, uděláme kompromis." Smála se.
,,Hele nepřipomínej mi to, choval jsem se jako kretén."
,,Jsem ráda, že to uznáváš ale taky jsem se mohla chovat líp a nekomandovat tě pořád."
,,Ale houby, chovala ses jako primuska."
,,Ale ne….."
,,Ale jo."
Lily dala ruce v bok.
,,Chceš se pohádat hned první den našeho ,,vztahu"?"
James se zakořenil.
,,No to bych vážně nerad."



ps. snad mi prominete, že do povídky zatahuju svůj osobní život ale když jsem psala o Binksovi nemohla jsem odolat abych ho trochu přirovnala ke svému učiteli na výtvarku, je to sice trochu podivín (no trochu víc) ale občas je fajn. V jeho hodinách se zasměju a je to jedinej učitel na kterému si dovolím občas odporovat jako například, že se Vánoce neblíží v každém měsíci ale jenom v prosinci. Tak to bylo něco z mého světa a ted hurá na naše retro Bradavice.
Už jen poslední dvě kapitoly tak sílu a odvahu, prosím jestli to někdo čte tak vydržte. Držím pěsti Vaše F.F.K
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lily Lily | Web | 18. června 2010 v 23:08 | Reagovat

je to vážně krásný

2 Katka Katka | Web | 27. června 2010 v 0:50 | Reagovat

děkuju, vážně úplně jsi mě těma komentářema dojala. Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama