"Jestli se tobě směju, trpký je to smích...."

1.kapitola.............Příběh tří bratří

13. března 2010 v 23:30 | Katka |  Pod černým bezem
Bylo nebylo, žili kdysi dávno tři bratři. Jako všichni čarodějové jejich věku, tak i oni se vydali do světa, aby pochytili nové zkušenosti a přiučili se nějakým kouzlům.

Jednoho dne, za soumraku, se dostali k veliké, divoké a hluboké řece. Kdo se v ní jednou ocitl, už nikdy se nedostal z peřejí. Ale tři bratři velice dobře ovládali kouzla a čáry. Tak si tedy vyčarovali most a pokračovali v cestě.
Schovaná ve stínu je zlostně sledovala Smrt. Byla rozezlena, že přišla o tři oběti, ale Smrt se tak často nevzdává. Brzy vymyslela prohnaný plán, jak tři bratry zbavit života.
Kde se vzala, tu se vzala stála uprostřed mostu a hleděla na tři kouzelníky. Pod maskou dobrotivosti jim pogratulovala za skvělé čarodějné dovednosti. Přiznala, že je trochu rozzlobená, že přišla o tři nové životy, ale uznala, že prohrála a nabídla bratrům po jednom daru, jako upomínku toho, že se potkali se Smrtí a ta nechala jít.
Nejstarší bratr, byl agresivní a bojovný a tak Smrt poporosil o nejmocnější hůlku ze všech. Chtěl takovou hůlku, která by dokázala porazit všechny ostatní a zaručila mu vítězství v každém souboji a každé bitce. Vždyt s neporazitelnou hůlkou bude neporazitelný, a tudíž nesmrtelný.
Smrt zachytila jeho myšlenky a pousmála se nad jeho pošetilostí.
I utrhla z černého bezu, na druhém břehu, útlý proutek a ten se v jejich rukou proměnil v hůlku. Nejkrásnější a nejhladší hůlku jakou bratři kdy viděli.
Bratr přijal ten dar a Smrt se otočila na prostředního bratra, jenž byl už dlouhou dobu neštasný, protože ztratil velmi drahou osobu.
Tak požádal Smrt o kámen, který by měl sílu větší než má ona. Smrt rozumněla, měla jen tu moc brát život, ale život dát, to je otázka do pranice.
Chvíli přemýšlela a pak z mělčiny vytáhla říční kámen. Hrubý, hrbolatý kámen se v jejich rukou proměnil na hladký a kulatý. Podala jej druhému bratrovi. Ten potěšen, tím že triumfoval nad Smrtí a že je obdařen silou, zvrátit její dílo, převzal dar a Smrti zbyl k obdarování už jen třetí bratr.
A jak to tak ve většině příběhů bývá, nejmladší bratr je bratrem nejmoudřejším a se skromným srdcem.
Svou chytrostí si dokázal vybrat nejlíp, ovšem nedošlo mu, že svým přáním Smrt opravdu trumfnul, neboť jí požádal o její neviditelný plášť.
Smrt mu neochotně svůj plášt darovala, rozloučila se se třemi bratry a vzápětí jim zmizela z očí.
Bratři se zakrátko vydali každý svou cestou.
Ten nejstarší, vyzbrojen nejmocnější zbraní-neporazitelnou hůlkou se vrátil do vesnice, ve které měl dávný spor. Vyhledal toho protivníka, jehož se široko daleko všíchni báli a za nic na světě by si to s ním nechtěli rozházet. Jakmile ho našel vyznal ho na souboj.
Ozbrojen mocnou hůlkou, nemohl souboj dopadnout jinak než výhrou nejstaršího bratra.
Ještě té noci se v hostinci chvástal a chlubil svou nevšední a vynikající zbraní, že zapomněl, že co oči nevidí, ruka nesebere.
Když sladce usínal, v témž hostinci, někdo se tiše přikradl do jeho pokoje. Hůlku mu sebral a pro jistotu mu podřízl hrdlo.
A Smrt se usmála, že nakonec vyzrála na nejstašího a chlubivého bratra.
Druhý bratr se vrátil do svého opuštěného domu. Kdysi tam žil s dívkou pro niž zahořel silným citem. Ona jej také velmi milovala, leč Smrt se připlete všude. Prostřední bratr přišel o svou jedinou lásku a o důvod žít dál.
Jenže ted´se karta obrací. On mám moc jakou nemá nikdo. Ani Smrt. Kamenem třikrát otočil v dlani a myslel na svou milou.
Vtu chvíli se před ním objevila. Tak krásná a tak skutečná jak byla předtím. Jenomže z ní neustále čišel takový chlad. Nesmála se jako dřív, neveselila se jako dřív. Byla s ním a zároveň byla někde jinde. A bratrovi se zdálo jako by stála za závojem, za který on nemůže.
Když zjistil, že ho Smrt vychytrale podvedla, a že mu poskytla jen moc, přivolat si její tělo ale její duši ponechat tam, kde odpočívala, neměl už chuť ani sílu dál žít. Spáchal sebevraždu, aby konecně mohl být doopravdy s ní. Tam někde.
A Smrt se zmocnila druhého bratra, kterého zabila jen domýšlivost. Domýšlivost, že on-obyčejný smrteník může mít takovou moc, aby mohl přivolávat mrtvé. Takovou moc nemá ani ona sama-velká Smrt. Takovou moc má jenom někdo. Někdo, kdo nám život dá a on jediný má právo jej vracet z Ráje do tohohle světa.
Třetí bratr šel dlouho, předlouho až objevil vesnici ve které dožil se svou ženou a dětmi. Pod plásť se schoval jen, když cítil že ho Smrt marně hledá. Bohužel pro ni, s tím pláštěm ztratila jeho stopu.
Nejmladší bratr se dožil uctihodného věku, a když uznal, že přišel jeho čas, předal plášť nejstaršímu synovi a odešel k mostu, kde se poprvé setkal se Smrtí. Ta už tam na něho čekala. Jako rovná s rovným ho přijala pod svá křídla.
A nám tady z tohohle příběhu zbyli jenom hůlka, kámen a plášt.
Vaše F.F.K.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama